Před tím, než odejdeš . . .
Před tím než odejdeš . . . Annie nikdy nepoznala co je to štěstí
Po, 18/04/2011 - 10:48
Byla jsem požádána, abych se podělila o příběhy pejsků z útulků, kteří jsou na pokraji smrti. Uvědomuji si, že toto nebude šálek pro každého čtenáře, ale věřím, že to někoho může inspirovat. Pokud se někdy do této situace dostanete, navždy to změní váš život.
Když k nám přijdou smrtelně nemocní pejsci, připravím pro ně něco speciálního. Protože léčba by byla velice bolestivá a neúčinná, neléčím je. Ale také je nenechám samotné zemřít v kotci. Každého si vezmu na pár dní domů, a zahrnu je veškerou svou láskou.
Annie nikdy nepoznala co je to štěstí. Byla bita, zanedbávaná, hladověla celý svůj život, a poté byla odhozena a odepsána k smrti do útulku. Annie čekala na smrt, zničená a osamocená každý večer doufala v nalezení nového páníčka, alespoň na poslední své zážitky. Ano, už si pro tebe jedu!
Když jsem poprvé uviděla Annie, bylo na první pohled vidět, že je velmi nemocná. Byla podvyživená, kašlala a měla velké problémy s dýcháním, navíc měla problémy se srstí a očima. Veterinář mi sdělil, že Annie trpěla rozvinutou dirofilariózou, srdečním selháním, a několika dalšími závažnými zdravotními onemocněními. Bylo velmi nepravděpodobné, že by přežila složitou léčbu, a velmi by při tom trpěla. Veterinář se mě zeptal, zda má pokračovat s eutanázií. Řekla jsem, že ne. Že ji přivedu příští týden, protože chi, aby předtím než půjde do psího nebíčka, poznala co je to láska.
Téhož dne jsem přivezla Annie ke mně domů. Podívala jsem se na ni. Byla celá vystrašená, nemocná a nejistá, jestli mě může potom všem, čím si prošla věřit. A já jsem začala nekontrolovatelně brečet… Brečela jsem nad tím jaký ubohý a bolestivý život měla. Život plný utrpení, bolesti, zneužívání a nad tím, že nikdy nepoznala péči a lásku, kvůli bezcenným lidem, kteří se o ni nikdy nestarali, jak by měli. Mezi těmi slzami ke mně Annie přišla a olízla mě, jako by chtěla říct: „Nebuď smutná, to bude dobré“. Toto krásné stvoření mě utěšovalo. Tato fenka, která nikdy v životě nepoznala soucit, mě utěšovala.
A tak se stalo, vstala jsem, přestala brečet a zapřísáhla se jí udělat ten nejlepší týden jejího života. Už žádné slzy. Ne v okolí Annie. Od teď už pozná jen štěstí a radost.
Ten týden se mnou Annie spala v posteli. Jedla to nejlepší jídlo. Hrála si, jak ji to jen její nemocné srdíčko povolilo. Svalila se ke mně na gauč a společně jsme se smáli u zábavných filmů. Ten týden měla poprvé v životě ten správný domov.
Každý den jsme společně navštěvovali hrob Rudyho (můj bývalý pejsek) a promlouvali k němu. Říkala jsem mu, aby se o Annie v nebíčku pěkně staral, a že tam bude mít skvělou kamarádku. Annie to milovala. Milovala všechno, co bylo nějak spojené s láskou, tím co nikdy předtím neměla…
Poté co se Annienin stav zhoršil natolik, že už pro ni bylo bolestivé žít, jsem ji přivedla k veterináři, aby přerušil její utrpení. Stála jsem po jejím boku a utěšovala ji. Annie se vůbec nebála. Byla šťastná, že jsem tam s ní byla. Byla jsem pro ni něco jako matka. Jediná rodina, kterou kdy měla a znala. Jediná osoba, která ji milovala, a proto se cítila bezpečně a šťastně.
Annie věděla, že nastal čas a pro mě bylo velice bolestivé v tom pokračovat. A já tam byla s ní, abych ji mohla utěšit, milovat a říct ji, že „všechno bude v pořádku“. Teď můžeš jít miláčku. V momentě, kdy do ní zapíchli jehlu, jsem ji pošeptala do ouška, že jsem ji milovala z celého mého srdce, že mi na ní záleželo a byla pro mě vším… Měla šťastnou rodinu. Nikdy neumřela, protože navždy bude v mém srdíčku a v mých vzpomínkách. Děkuji jí za ty krásné dny, které jsme spolu prožili. Byla to pocta ji milovat.
Jak začaly látky působit, Annie se na mě naposledy podívala a její oči říkaly: „Děkuji ti. Mám tě ráda.“ A před tím, než naposledy zavřela své oči, jsem ji řekla: „Až se dostaneš do nebíčka, najdi Rudyho a řekni, že tě posílám, on se o tebe postará“.
A byla pryč. Pohřbila jsem ji na mé zahrádce vedle Rudyho. Zemřela 14tého září 2010.
Ale týden před její smrtí, teprve začala žít!
Zdroj: Dogs Magazín